ČSN EN ISO 5577:2018 - Nedestruktivní zkoušení - Zkoušení ultrazvukem – Slovník
| Stáhnout normu: | ČSN EN ISO 5577:2018 (Zobrazit podrobnosti) |
| Datum vydání/vložení: | 2018-04-01 |
| Třidící znak: | 015005 |
| Obor: | Všeobecné zkušební metody (pro víceúčelové použití) |
| Stav: | Platná |
6.1 Zkušební techniky
6.1.1 impulzní odrazová technika technika, při které je vysílán ultrazvukový impulz a každé echo (6.5.1) je přijímáno stejnou sondou (5.2.1) před tím, než je vyslán další (následný) impulz (3.2.7)
6.1.2 tandemová technika skenovací technika zahrnující použití dvou nebo více úhlových sond (5.2.13), které mají obvykle stejný úhel, jsou orientované ve stejném směru a mají své osy ultrazvukových svazků ve stejné rovině kolmé na zkušební povrch (6.2.1), přičemž jedna sonda (5.2.1) se používá pro vysílání a druhá pro příjem
POZNÁMKA 1 k heslu Účelem této techniky je především detekovat diskontinuity kolmé vůči zkušebnímu povrchu (6.2.1).
POZNÁMKA 2 k heslu Viz obrázek 14.
Legenda
1 vysílací sonda
2 přijímací sonda
3 bod dopadu
4 bod příjmu
5 reflektor
POZNÁMKA Funkce vysílací sondy a přijímací sondy může být obrácena.
Obrázek 14 – Tandemová technika
6.1.3 průchodová technika technika, při které je kvalita materiálu posuzována průchodem ultrazvukových vln (3.2.1) celým materiálem pomocí vysílací sondy na jedné straně objektu a přijímající sondy na opačné straně
6.1.4 kontaktní technika technika pro zkoušení objektu pomocí ultrazvukové sondy (nebo sond) v přímém kontaktu s ním, obvykle přes tenkou vrstvu vazebního prostředku (6.3.3) mezi sondou (5.2.1) a objektem
POZNÁMKA 1 k heslu Pro techniky bez přímého kontaktu viz mezerová technika (6.1.5) nebo imerzní technika (6.1.6).
6.1.5 mezerová technika technika, při které sonda (5.2.1) není v přímém kontaktu s povrchem zkoušeného objektu, ale je na něj navázána přes vrstvu kapaliny, jejíž tloušťka není větší než několik vlnových délek (3.2.4)
POZNÁMKA 1 k heslu Viz obrázek 15.
Legenda
1 úhlová sonda
2 bod výstupu sondy
3 šířka vazební vrstvy
4 vazební prostředek
5 bod dopadu
6 mezera
Obrázek 15 – Mezerová technika
6.1.6 imerzní technika technika, při které se zkoušený objekt a sonda (5.2.1) ponoří do kapaliny používané jako vazební médium (6.3.3)
POZNÁMKA 1 k heslu Ponoření může být úplné nebo částečné. Používány jsou také aplikace s vodním paprskem.
POZNÁMKA 2 k heslu V závislosti na nastavení sondy a geometrii objektu se objeví lom paprsku.
6.1.7 technika vícenásobných ech technika, při které se pro hodnocení amplitudy echa a/nebo délky kroku používá sled opakovaných ech, buď od protilehlého povrchu, nebo od diskontinuity
POZNÁMKA 1 k heslu Pro hodnocení kvality materiálu nebo spojení se používá sled po sobě následujících amplitud (3.2.2) ech.
POZNÁMKA 2 k heslu Pro zvýšení přesnosti při měření tloušťky stěny se používá pokud možno velký počet vícenásobných ech (6.5.8).
6.1.8 ztráta koncového echa významné snížení amplitudy (3.2.2) echa (6.5.1) od zadního povrchu
6.1.9 technika měření doby průchodu difrakčních vln TOFD technika technika používající dobu průchodu (3.2.6) difrakčních signálů od diskontinuit ve zkoušeném předmětu
POZNÁMKA 1 k heslu Obvykle se používá dvojice úhlových sond (5.2.13) a podélných vln (3.3.1); jeden vysílač a jeden přijímač jsou umístěny symetricky v požadované oblasti zkoušení.
POZNÁMKA 2 k heslu Například viz ISO 16828.
6.1.10 technika fokusace syntetickou aperturou SAFT technika pro zvýšení rozlišení ultrazvukového zobrazení syntetickým rozšířením apertury nefokusující sondy dosahované digitálním zpracováním několika po sobě následujících měření
6.1.11 skenování posouvání sondy (sond) (5.2.1) vzhledem ke zkoušenému předmětu
POZNÁMKA 1 k heslu Skenování může být prováděno manuálně operátorem nebo automaticky použitím mechanizovaného zařízení.
6.1.12 technika přímého skenování skenování (6.1.11), při kterém je zvukový svazek (4.2.2) nasměrován přímo do zkoušeného předmětu bez meziodrazu
POZNÁMKA 1 k heslu Viz obrázek 16.
Legenda
1 průmět délky zvukové dráhy
2 zkrácená průmětová délka zvukové dráhy
3 hloubka reflektoru
4 délka zvukové dráhy
5 úhel lomu
Obrázek 16 – Přímé skenování
6.1.13 technika nepřímého skenování skenování (6.1.11), při kterém je zvukový svazek (4.2.2) nasměrován do zkoušené oblasti zkoušeného předmětu pomocí odrazu (odrazů) (4.4.3) od povrchu (povrchů) zkoušeného předmětu
6.1.14 orbitální skenování skenování (6.1.11), při kterém se používá úhlová sonda (5.2.13) pro získání informací o tvaru dříve lokalizované diskontinuity, skenování se provádí radiálně kolem diskontinuity
POZNÁMKA 1 k heslu Viz obrázek 17.
Legenda
1 střed kruhového pohybu
2 orbit
3 úhlová sonda
Obrázek 17 – Orbitální skenování
6.1.15 skenování s natáčením sondy skenování (6.1.11) s použitím sondy s úhlovým paprskem (5.2.13) zahrnující otáčení sondy (5.2.1) kolem osy přes bod indexu, kolmo ke snímací ploše
POZNÁMKA 1 k heslu Viz obrázek 18.
Legenda
1 reflektor
2 úhel natočení
3 úhlová sonda
Obrázek 18 – Skenování s natáčením sondy
6.1.16 skenování po spirále skenování (6.1.11) předmětu ve tvaru disku radiálním posouváním a současným otáčením sondy (spirálová dráha)
6.1.17 skenování po šroubovici skenování (6.1.11) válcového objektu podélným posouváním a současným otáčením sondy (šroubová dráha)
6.1.18 automatizované ultrazvukové zkoušení AUT technika, při níž je předmět zkoušen ultrazvukem použitím sond (5.2.1) ovládaných mechanicky a kde jsou ultrazvuková data zpracována automaticky
POZNÁMKA 1 k heslu Data mohou být také automaticky analyzována proti předem stanoveným kritériím bez zásahu člověka.
6.1.19 akustické zobrazování generování obrazu předmětu pomocí ultrazvuku
6.1.20 akustická holografie generování 3D obrazů zkoušeného předmětu rekonstrukcí informací ze zvukového pole (4.2.1) odrážených se ve zkoušeném předmětu nacházejícího se ve zvukovém poli
6.1.21 akustická tomografie generování 3D obrazu zkoušeného předmětu z 2D akustických obrazů, které reprezentují příčné řezy předmětem
6.1.22 způsoby měření techniky, pomocí kterých se pro stanovení časových rozdílů používají ultrazvukové impulzy
6.1.23 způsob měření mezi náběžnými hranami měření časového rozdílu mezi podobnými hranami dvou ech (6.5.1), obvykle definovanými jako stoupající (náběžná) hrana nebo klesající (zadní) hrana, při specifikované amplitudě (3.2.2)
6.1.24 způsob měření mezi vrcholy měření časového rozdílu mezi maximálními amplitudami dvou ech (6.5.1)
6.1.25 způsob měření průchodu nulou měření časového rozdílu mezi odpovídajícími nulovými přechody (6.1.26) dvou ech (6.5.1)
6.1.26 průchod nulou čas, ve kterém okamžitá amplituda neusměrněného signálu změní polaritu
6.1 Testing techniques
6.1.1 pulse echo technique technique in which an ultrasonic pulse is transmitted and any echo (6.5.1) received by the same probe (5.2.1) before the next (successive) pulse (3.2.7) is transmitted
6.1.2 tandem technique scanning technique involving the use of two or more angle-beam probes (5.2.13), usually having the same angle, facing in the same direction and having their ultrasonic beam axes in the same plane perpendicular to the test surface (6.2.1), where one probe (5.2.1) is used for transmission and the other for reception
Note 1 to entry: The purpose of the technique is mainly to detect discontinuities perpendicular to the test surface (6.2.1).
Note 2 to entry: See Figure 14.
Key
1 transmitter probe
2 receiver probe
3 point of incidence
4 receiving point
5 reflector
Note The function of the transmitter probe and receiver probe can be reversed.
Figure 14 – Tandem technique
6.1.3 through-transmission technique technique in which the quality of a material is assessed by transmitting ultrasonic waves (3.2.1) through the entire material, using a transmitter probe on one side of the object and a receiver probe on the opposite side
6.1.4 contact technique technique to test an object by means of an ultrasonic probe (or probes) in direct contact with it usually using a thin layer of couplant (6.3.3) between the probe (5.2.1) and the object
Note 1 to entry: For techniques without direct contact, see gap technique (6.1.5) or immersion technique (6.1.6).
6.1.5 gap technique technique in which the probe (5.2.1) is not in direct contact with the surface of the test object, but is coupled to it through a layer of liquid, not more than a few wavelengths (3.2.4) thick
Note 1 to entry: See Figure 15.
Key
1 angle-beam probe
2 probe index point
3 couplant path
4 couplant
5 point of incidence
6 gap
Figure 15 – Gap technique
6.1.6 immersion technique technique in which the test object and the probe (5.2.1) are immersed in a liquid used as coupling medium (6.3.3)
Note 1 to entry: Immersion can be total or partial. Applications using a water jet are also included.
Note 2 to entry: Depending on the probe setup and object geometry, beam refraction will occur.
6.1.7 multiple-echo technique technique in which repeated echoes from either the back surface or a discontinuity are used for the evaluation of echo amplitude and/or sound path
Note 1 to entry: In order to evaluate the quality of a material or bonding, the amplitudes (3.2.2) of successive echoes are used.
Note 2 to entry: In order to increase the accuracy of a wall thickness (sound path) measurement, a multiple echo (6.5.8) of highest possible number is used.
6.1.8 loss of back-wall echo significant reduction of the amplitude (3.2.2) of the echo (6.5.1) from the back surface
6.1.9 time-of-flight diffraction technique TOFD technique technique using the time-of-flight (3.2.6) of diffracted signals from discontinuities in the test object
Note 1 to entry: Usually a pair of angle-beam probes (5.2.13) using longitudinal waves (3.3.1), one transmitting one receiving, is arranged symmetrically to the area of interest.
Note 2 to entry: For example, see ISO 16828.
6.1.10 synthetic aperture focusing technique SAFT technique to improve the resolution of ultrasonic images by synthetically extending the aperture of a non-focusing probe achieved by digital processing several successive measurements
6.1.11 scanning displacement of the probe(s) (5.2.1) relative to the test object
Note 1 to entry: Scanning can be done manually by the operator or automated using mechanized device(s).
6.1.12 direct scanning technique scanning (6.1.11) in which a sound beam (4.2.2) is directed into a region of a test object without intermediate reflection
Note 1 to entry: See Figure 16.
Key
1 projected sound path length
2 reduced projected sound path length
3 reflector depth
4 sound path length
5 angle of refraction
Figure 16 – Direct scanning
6.1.13 indirect scanning technique scanning (6.1.11) in which a sound beam (4.2.2) is directed into a region of a test object by using reflection(s) (4.4.3) at surface(s) of the test object
6.1.14 orbital scanning scanning (6.1.11) in which an angle-beam probe (5.2.13) is used to obtain information about the form of a discontinuity previously located, the scanning being made radially around the discontinuity
Note 1 to entry: See Figure 17.
Key
1 centre of circular motion
2 orbit
3 angle-beam probe
Figure 17 – Orbital scanning
6.1.15 swivel scanning scanning (6.1.11) using an angle-beam probe (5.2.13) involving rotation of the probe (5.2.1) around an axis through the index point perpendicular to the scanning surface
Note 1 to entry: See Figure 18.
Key
1 reflector
2 swivel angle
3 angle-beam probe
Figure 18 – Swivel scanning
6.1.16 spiral scanning scanning (6.1.11) of a disc-shaped object by means of radial displacement and simultaneous rotation (spiral trace)
6.1.17 helical scanning scanning (6.1.11) of a cylindrical object by means of longitudinal displacement and simultaneous rotation (helical trace)
6.1.18 automated ultrasonic testing AUT technique by which an object is tested by ultrasound using probes (5.2.1) operating under mechanical control and where ultrasonic data is collected automatically
Note 1 to entry: The data may also be analysed automatically against predetermined criteria without human intervention.
6.1.19 acoustical imaging generation of an image of an object by using ultrasound
6.1.20 acoustical holography generation of 3D images of a test object by reconstructing information from the sound field (4.2.1) reflected from within the test object located in the sound field
6.1.21 acoustical tomography generation of a 3D image of a test object from 2D acoustic images representing sections through it
6.1.22 measurement modes techniques by which the ultrasonic echo pulses are used for determination of time differences
6.1.23 flank-to-flank measurement mode measurement of the time difference between similar edges (flanks) of two echoes (6.5.1), usually defined as rising (leading) or falling (trailing) edge, at a specified amplitude (3.2.2)
6.1.24 peak-to-peak measurement mode measurement of the time difference between the maximum amplitudes of two echoes (6.5.1)
6.1.25 zero crossing measurement mode measurement of the time difference between corresponding zero crossings (6.1.26) of two echoes (6.5.1)
6.1.26 zero crossing time when the instantaneous amplitude of an unrectified signal reverses polarity